Vzdálenosti autem

Praha 178 km
Plzeň 88 km
Klatovy 42 km
Železná Ruda 17 km
Sušice 23 km
České Budějovice 108 km

Kontakt

Marcela Pichlerová

Prášily 74
tel.: +420 604 504 353
       +420 602 152 423
e-mail: mpichlerova@seznam.cz
Prášily

Horská obec, založená kolem roku 1739. Od roku 1754 až do roku 1920 byl v provozu místní pivovar. Za první republiky stávala v Prášilech škola, pošta a několik hostinců,dále pak četnická stanice, lesní stráž a finanční stráž.

Dominantu obce tvořil barokní farní kostel svatého Prokopa z roku 1802, zbouraný v semdesátých letech za éry vojenského újezdu.

Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář). Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, ostatní místní části zanikly. /zdroj Wikipedie/

Pozůstatkem po vojenské činnosti jsou též žulové kostky na silnicích kolem Prášil a četné rezivějící stavby volně v krajině a zbytky střelnic.

Největší střelnice se nacházejí 2 km severozápadně od Prášil (u modré a žluté turistické značky z Prášil směr Prášilské jezero, resp. Srní) a také 3 km jihozápadně od Prášil v prostoru bývalé vesnice Stodůlky (na levém břehu říčky Křemelné).

V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna. Dnes jsou Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou.

Údolí Křemelné pod Stodůlkami je součástí 1. zóny národního parku a je dnes považováno za jednu z nejcennějších částí přírody centrální Šumavy. Vzhledem k nižší přístupnosti a tím nižšímu stupni narušení lidskou činností je tato oblast patrně cennější než mnohem známější Povydří.